Světluška
Světluška
Světluška větší (Lampyris noctiluca) lidově nazývaná svatojánská muška je druh brouka z čeledi světluškovitých. Známá je především svojí schopností vyzařovat ze svého těla zelenkavé světlo. Toto světlo mohou světlušky vlastní vůlí vypnout i zapnout. Létat umí pouze samci.
Popis
Světlušky patří k broukům, u kterých se samec od samičky výrazně odlišuje (pohlavní dimorfizmus).
Samec (vlevo) a samice (vpravo) světlušky větší.
Samec
Samec je dlouhý 10 až
Samice
Samičky jsou dlouhé 15 až
Způsob života
Světlušky jsou aktivní v noci. Samci létají se slabým svícením a hledají si samičky, které leží v trávě a svítí velmi výrazně. Larvy žijí na zemi a živí se slimáky. I ony mohou slabě svítit. Po pátém svlečení se zakuklí. Z kukly se vylíhne dospělý jedinec.
Doba svícení
Hlavní výskyt dospělých jedinců je v období páření, což ve střední Evropě připadá na červenec a srpen. V teplých letních měsících svítí samičky při dostatečné tmě asi od 22:00 do 1:00.
Rozmnožování
Samičky jsou v trávě a svítí, aby ukázaly samečkům, že jsou připraveny k páření. Samci svítí slaběji než samičky a létají ve výšce několika metrů nad zemí. Když zahlédnou samičku tak k ní přistanou. Páření a kladení vajíček probíhá na zemi. Oba partneři umřou do několika dnů po páření.
Výskyt
Světluška větší se vyskytuje v Evropě, můžeme je nalézt hlavně na loukách a okrajích lesů. Jejich doba létaní je od června do září.
Jak vzniká světlo?
Světlušky svítí díky bioluminiscenci. Je to následek chemických reakcí v živých buňkách a tkáních – tyto procesy se nazývají chemoluminiscence. Při jednom z těchto procesů se luciferin odbourává enzymem luciferázou, energie při tom uvolněná je vyzářena ve formě světla. Proces neprodukuje žádné teplo, a proto je velmi efektivní - 90% vložené energie je přeměněné na světelnou energii. To je o mnoho víc než u žárovky, u které se většina energie ztratí ve formě tepla.